od Gerda » Pon 02.01.2012 16:32
Mám stejnou zkušenost s chováním nejisté čuby jako adhike, souhlasím a líbí se mi přístup, co Tchoř popisuje, dělala jsem to s čubou stejně. Je i velká pravda v tom, že toto chování se s nabíráním sebevědomí psa jen horší, postupně si na zdroj strachu dovoluje čím dál tím víc. Konkrétně moje čuba by nekousla nikoho, kdo se jí nebojí. Jakmile člověk strach projeví, bez potíží by útok dokončila, taky tím protivným kousnutím zezadu s předchozím poskakováním a strašením dotyčného. Koš, vodítko, nepouštět na volno bez jistoty vynucení si přivolání. Pes, který neposlouchá a je potenciálně nebezpečný, prostě nemůže běhat na volno.
My postupovali tak, že jsme začali chodit na cvičák, kde je kvantum lidí a psů, nikdo se tam psů nebojí, lidi jsou klidní, čuba se mezi nimi dá provádět - neni nutný tam cvičit, záleží na jaký cvičák narazíte, my měli vždy jen samé super cvičáky - nutit chodit kolem lidí blízko, zvyknout jí na všechen šrumec okolo, když na něj uvykne, nechávat dávat třeba jen mimochodem pamlsky, aby se lidí přestala bát. Možná že úplně spolehlivá nebude, ale bude řádně otrkaná, protřelá situacema, nabitá zkušenostmi. Moje čuba se tak báječně otrkala a postupně si k lidem pro pamlsky chodí sama a už se naučila, že první možnost, co má dělat, když si není jistá, je odejít. A hlavně že je dobrý poslouchat, když se řekne to, co jsme se učili :-)))))
A ještě mě napadlo - dobře se učí pes, který už má nějakou tu páru vypuštěnou, takovej trošku "před-unavenej" neee mrtvej únavou.