od Gerda » Pia 13.11.2009 17:40
Co se té komunikce týká, myslim, že by to měl dělat hlavně každý podle sebe. Tak, jak je zvyklý komunikovat, tak, jak je to pro něj přirozené. I kdyby se někdo učil chmaty na zklidnění psa, nebo na nácvik vstaň, pokud to z něj nepůjde přirozeně, nezvládne to. Na žádném místě těla pes nemá tlačítko, aby na to místo šlo jen sáhnout a ony zázraky se děly. U té konkrétní osoby, co se o vstaň pokouší a raději ho přeskočila, jde o něco jiného. U ní si myslím je dobře, když pár metod vyzkouší a zjistí, co pomáhá. To možná i u většiny. Pes není cukrová panenka, aby se na něm nedaly zkoušet různé metody, jak ho něco naučit - bacha, nemluvim o tortuře, trápení, bití a blablabla...Naopak bych řekla, že je dobré hledat co nejjednodušší způsob komunikace, možná ho vlastně ani nehledat, spíš být úplně normální a přirozený...ve chvíli, kdy si začneš sám osvojovat nějakou metodiku, učíš se jí, neumíš ji tudíž ještě použít a tím se stáváš zmateným, nesrozumitelným, hledáš návody, rady, postupy, mateš sebe i psa. Všechno tohle předpokládá, že máš psa rád, že ho chceš něco naučit tak, abyste z toho měli radost oba, pak si myslím je na místě pravidlo - řekni psu, co chceš aby dělal, řekni mu, co nechceš, aby dělal. Pes je chytrý a inteligentní zvíře, dokáže velmi dobře spolupracovat, přistupovat k němu jako k chytrýmu parťákovi, co ti rozumí a ty se samozřejmě snažíš rozumět jemu.