Dog Fórum.sk

Jen malá poznámka k tomu přizpůsobení psů stravě člověka. V nedávné době (počátek r. 2013) vyšel článek švédského genetika Erika Axelssona a kolektivu, který potvrzuje, že značná část rozdílných oblastí genomu psa a vlka se týká právě trávení škrobu. Podle jejich výzkumů měli psi čtyři až třicet kopií genu pro syntézu amylázy, enzymu, který spouští trávení škrobu ve střevě. Vlci měli jen dvě kopie. Ta velká variabilita je známá i u lidí, kde se počet kopií také liší v závislosti na složení stravy. Takže pokud jde o trávení sacharidů, podobá se pes už víc člověku než vlku. http://www.nature.com/nature/journal/v4 ... 11837.html

To beriem ako argument, zaujimavy poznatok.Vdaka Eva za studiu ;)

Len mi tak napada: preco sa mu nevytvorila aj slinna amylaza este? A ci vytvorenie enzymov suvisi aj s tym ze pes pritomnost rastlinnych sacharidov v krmive aj potrebuje a v takom mnozstve v akom sa nachadzaju v granuliach?
A existuje nejaka pro-barf/prey model studia?
A este ak budem krmit kralika masom vytvori si enzymy na travenie masa? A stane sa z neho (viac) vsezravec po x a x rokoch?

Slinná amyláza se u šelem netvoří, takže se nemůže najednou začít tvořit, na to je přece jen doba domestikace krátká. U pankreatické je to něco jiného, ta se normálně syntetizuje, takže ty geny tam jsou (i u vlků, dokonce i u koček a jiných pravých masožravců), jen se přizpůsobily zvýšené potřebě trávit sacharidy. A studie vyloženě na barf/prey model nejsou (alespoň o nich nevím), protože není, kdo by je zaplatil .

Jinak králík enzymy na trávení "masa" má, nemusel by si tvořit nic nového . Trávicí enzymy nejsou různé na trávení různých druhů krmiv, ale jsou na trávení jednotlivých živin (a je celkem jedno, jestli pocházejí z masa nebo z rostlinné potravy). Jenom na trávení masa je potřeba víc proteolytických enzymů (štěpících bílkoviny) a lipáz (štěpících tuky) a téměř žádné enzymy, které štěpí sacharidy. Ale stavba trávicího traktu býložravce (králíka) je přece jen dost odlišná, má velké slepé a tlusté střevo a jeho zdraví hodně závisí na správné funkci mikroflóry v tom střevě, proto potřebuje hodně vlákniny a sacharidů. Ale třeba masokostní moučka se dřív (než to bylo zakázané) dávala do směsí pro králíky (dokonce i pro krávy) běžně a nedělalo jim problém ty proteiny a tuky trávit, pokud se jí nedalo velké množství. Větší množství by ale narušilo složení mikroflóry ve střevě (u krav v bachoru) a taky by příliš zatížilo játra a ledviny.

To je fakt, nejak som si to neuvedomila.
Keď ale budeme kŕmiť mäsom herbivori, tak sa po čase ich tráviaci trakt predsa prispôsobí na väčší príjem mäsa...keď už sa ten psí...

Kdyby to trvalo dostatečně dlouho, tak proč ne . Nakonec existují i masožravé myši http://www.nsrl.ttu.edu/tmot1/onycleuc.htm

Nie je myš všežravec?

Myši jsou všežravci, ale s převahou rostlinných složek v potravě. Jinak hlodavci speciálně jsou hodně přizpůsobiví různým typům potravy, jsou mezi nimi i býložravci a výjimečně i tihle masožravci.

Je to mäsožravec ale ľudia a čas s nich robia všežravcov