Naše drahá a bolestná zkušenost
Chtěla bych se s vámi podělit o náš příběh a dát vám malé varování, protože kdyby někdo varoval nás, bylo by dnes vše úplně jinak... Ráda bych začala tím, že důrazně nedoporučuji odebírat štěňata Tosa inu z chovatelské stanice Tosa Centrum. Když si do vyhledávače na internetu zadáte název této stanice, nebo Ing.Jánoši, Jánošiová najdete informace typu, že se jedná o nejstarší chov tohoto plemene zaměřený na nejvyšší kvalitu, že je jejich odchovy úspěšně reprezentují nejen v ČR ale i 20 států Evropy, Sýrii, Spojené Arabské Emiráty, Brazílii i v USA, najdete spoustu ocenění, medailí, šampionů a zjistíte např., že Ing. Renald Jánoši je poradce chovu pro plemeno Tosa inu (KMDPP). Dohromady to pak působí, že se musí jednat o perfektní chovatelskou stanici a že Ing. Renald Jánoši a jeho manželka jsou vynikajícími chovateli, ale bohužel opak je pravdou... Manželé Jánošiovi možná ze začátku o tuto stanici snad i s láskou pečovali, avšak časem ji nechutným způsobem přetvořili ve výrobnu štěňat zatížených genetickou vadou, kde se nedbá na kvalitu, kde se nedbá na to, že můžou trpět jak zvířátka, tak jejich páníčkové. Tito chovatelé vědomě chovají, výstižněji řečeno množí, na zvířatech, která jsou zatížena genetickou vadou a tou je těžká dysplazie kyčelních kloubů. Chovatelství se pro něj stalo pouhým byznysem. Jistě není náhoda, že chovatelé z ČR již dávno ztratili zájem o štěňata z této chovatelské stanice.
V roce 2010 jsme se rozhodli pořídit si fenečku z této chovatelské stanice. Koncem dubna jsme jeli do této chovatelské stanice, abychom si vybrali naše štěňátko. Už tenkrát nás mělo odradit od nákupu štěněte z této chovatelské stanice, když jsem viděla, že štěňátka, kterým byl pouhý 1 měsíc jsou zavřená v kotci a v dubnu 2010 byla opravdu dost velká zima, dále mě měly odradit pomluvy p. Jánošiové vůči ostatním chovatelům a jejich chovu.
V květnu jsme si přivezli fenečku, dali jsme ji jméno Rikinka, až doma jsem si všimla, že se naše Rikinka při chůzi hrbí a tak nějak divně kroutí, okamžitě jsem volala chovatelku a ta mi řekla, že je to u štěňat normální, a že se časem chůze upraví. Jenže tento stav se nejenže nelepšil, ale časem se zhoršil natolik, že jsem nevydržela a znovu kontaktovala p. Jánošiovou. Řekla jsem jí, že je Rikinka hodně unavená a tak nějak smutná, že stále polehává a jestli by nebylo dobré udělat předběžný RTG kloubů. To mi p. Jánošiová nedoporučila, že je to pro štěně velmi nebezpečné a že by uspání nemusela přežít. Myslím, že moc dobře věděla, že není Rikinka v pořádku. Čekali jsme proto až naší Rikince bude 15měsíců a jeli jsme s ní na vyšetření dysplazie do veterinární kliniky v HK. Čeho jsme se obávali přišlo. Veterinář nám sdělil, že má naše Rikinka těžkou dysplazii obou kyčelních kloubů a že to je tak špatné, že operace je jen otázkou času. Poslala jsem SMS Jánošiové, jak jseme dopadli, napsala, že se ozve. Bohužel jsem se nedočkala. Asi tak po týdnu jsem ji volala, ale marně, podařilo se mi to až z cizího čísla, co se dělo pak mi vyrazilo dech, Jánošiová místo aby v klidu vyřešila problém, začala řvát a vyvádět, a slova která z ní padala raději zveřejnovat nebudu, nakonec dodala, že jestli se mi něco nelíbí ať JI (myslela Rikinku) přivezu, že ji dají na vlastní náklady utratit!!!!! Po tomto incidentu jsem věděla, že se žádné rozumné domluvy nedočkám, proto jsem vše publikovala na svém webu, abych ochránila případné zájemce od koupi jejich štěněte. Nestačila jsem se divit, kolik se mi ozvalo lidí i chovatelů a to nejen z České republiky, kteří dopadli také jako my, i jejich psi mají těžkou dysplazii a též zažili hulvátské chování těchto ,,chovatelů,,. Ozvala se mi také majitelka, která koupila fenečku ze stejného vrhu jako je naše Rikinka a i ta má DKK 4/4 a artrozu v kloubech, i z jejich vrhu ,,N, (stejní rodiče štěnat) jsou jedinci s těžkou dysplazií. Jak je možné, že znovu nakryli ty samé jedince, když se u štěňat objevila tato vážná nemoc? Co to je za lidi, kteří pokračují v týrání chovem na nemocných zvířatech? Kdo jiný než poradci chovu by měli jít příkladem všem ostatním, dělat svou práci zodpovědně, mít patřičné vystupování a snažit se o zkvalitnění chovu. Vše jen proto, že tito bezcitní a bezcharakterní lidé vidí jen zisk z prodeje štěňat. Copak tito lidé v sobě nemají kousek chovatelské etiky a citu k živému tvoru? Podala jsem stížnost předsedovi klubu KMDPP p. Maršálkovi a naivně jsem si myslela, že jim v tomto bezhlavém množení na nemocných zvířatech zabrání, opak byl pravdou. Pan předseda nejenže těmto chovatelům v jejich počínání nezabránil, ale ještě mají jeho vydatnou podporu. Copak není síla, která by zabránila jejich množení a následné utrpení zvířat?
Naší nemocné Rikince nejsou ani dva roky, často mívá dost velké bolesti a věřte, že není pro mě nic horšího než se dívat do očí trpícího zvířete. Nechci ani pomyslet na budoucnost....
Hana Jaschkeová